6.den – Člověče nezlob se

Ráno jsme se probudili unavení po výletu, ale i přesto jsme po půl osmé vyběhli na rozcvičku. Neminuly nás ani kroužky, například na zumbě jsme pokračovali v přípravě závěrečného vystoupení, stihli jsme si ale zahrát i sochy. Mladší zálesáci uzlovali, starší hráli kótu.

K obědu byla svíčková s knedlíkama, chutnala skoro jako od babičky. Polední klid byl dnes přerušen táborovým focením. Nejprve přišly na řadu jednotlivé oddíly, pak celotárová fotka a nakonec vedoucí. Po třetí hodině jsme zašli na svačinu a po ní se již připravili Gru, Mimoni a spol. a zahráli scénku před třetí etapovou hrou s názvem Adopce děvčátek. Samotná hra pak byla rozdělena na tři části. V první bylo nutné proběhnout trasu s otázkami, pomocí nichž jsme sestavili číselný kód a z něj pak pomocí šifry heslo. Tím jsme osvobodili děvčátka. V následující části jsme se snažili orientovat beze zraku, tedy se zavázanýma očima. Dorazili jsme až k pavučině mezi stromy, kterou jsme museli s co nejméně doteky provázku prolézt. Když se to podařilo celému oddílu, běželi jsme zpět do tábora. Tam na nás ještě čekaly doplňkové úkoly. Ani ty nás však nemohly zaskočit a lehce jsme je zvládnuli.

Po večeři se mladší tábor věnoval oddílovým programu a starší se pustili do Člověče, nezlob se! Ovšem ne v jeho klasické podobě, ale tak, že my jsme byli přímo herní figurky a zároveň jsme stíhali plnit úkoly. Po chvíli bohužel začalo pršet, ale byli jsme pod střechou a nic nebránilo tomu, abychom hru dohráli. Zjistili jsme vítěze a pak na nás čekaly postýlky.

dsc_0118 dsc_0122 dsc_0137
 dsc_0139  dsc_0155  dsc_0172